VELIKONOCE

Velikonoce jsou jedním z nejoblíbenějších svátků s bohatou tradicí, které se lidé v našich krajích drží dodnes!

Důvodem velikonočních oslav je probouzení země k životu. Zatímco pohanské národy o velikonocích slaví "svátky plodnosti", křesťané oslavují "Kristovo zmrtvýchvstání". Velikonoce či pascha jsou nejvýznamnější křesťanský svátek. Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil. Podle nich připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna.

Ve spojení - velikonoční pondělí se určitě každému vybaví se zvykem velikonoční pomlázky, koledování a popolednímu polévání.

Ve všech krajích patří k pomlázce pestře malovaná vajíčka - kraslice. Ty se ale nikdy nerozdávaly každému. Kraslice dostával hoch jako dárek od děvčete, které vyšlehal. Byly cenným darem, protože skořápky zdobila několikahodinová ručně malovaná výzdoba děvčat.

 

Velikonoční týden

Své jméno má každý den o velikonočním - pašijovém (svatém) týdnu.

Modré pondělí – v minulosti bylo zvykem zásadně neuklízet.

Žluté úterý – muselo se hlavně uklízet.

Sazometná středa - tato středa je označována také slovy Škaredá, Černá, Popeleční nebo Smetná. Názvy jsou odvozeny od zvyku, kdy se v tento den vymetaly komíny. Je dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Tehdy pálili kněží snítky kočiček, které byly posvěceny předcházejícího roku na Květnou neděli. Podle tradice by se neměli na sebe tento den lidé škaredit a mračit, aby jim to nezůstalo po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek - je spojován s Kristovou poslední večeří. Tohoto dne naposledy zaznějí kostelní zvony při večerní bohoslužbě. Znovu se rozeznějí až na Bílou sobotu. Dle pověsti odlétají do Říma a jejich zvuk nahrazují dočasně velikonoční řehtačky. Místo toho obcházely vesnice koledující děti. Dle židovských zvyklostí by se měla tento den jíst jen zelená strava, tak aby byl člověk zdráv po celý další rok.

Velký pátek - dle katolické víry je Velký pátek dnem smutku a dnem ukřižování Ježíše Krista. Tento den se nekonají bohoslužby, výzdoba kostelů je střídmá a bez květin. Zpívá se bez doprovodu varhan a čtou se náboženské texty. Po vesnicích zněly řehtačky a zpívaly se písně, které odsuzovaly Jidáše a Židy za ukřižování Ježíše. Velký pátek je i dnem půstu a střídmosti.

Bílá sobota - se nese v duchu příprav na slavnost Vzkříšení, která začíná velikonoční vigilií večer, resp. v noci. Světí se křestní voda a věřící obnovují křestní slib; v mnoha církevních obcích se mají právě v tuto dobu křtít dospělí lidé. Dle českých tradic se před kostely světí oheň a v domácnostech byla uhašena všechna ohniště, aby se pak následně zapálila rozžhaveným polínkem z posvěceného ohně.

Hod Boží velikonoční - první den po období velikonočního půstu. Patří k němu svěcení velikonočních pokrmů, jakými jsou beránek, mazanec, ale také vejce, chleba i víno.

Velikonoční pondělí - pomlázka, mrskačky, malovaná vajíčka... Mládenci od samého rána chodí za děvčaty, aby je vyšlehali a předali jim tak zdraví a sílu. Koledníci vinšují a dostávají malovaná velikonoční vajíčka.

 

Velikonoční symboly

Beránek představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.

Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím.

Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem.

Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislosti s lidovou tradicí vznikl zvyk tato vejce malovat; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.

Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.

 

Nenáboženské velikonoční tradice

Podobně jako mnoho jiných křesťanských svátků, i Velikonoce se přenesly i mimo církev. Už od jejich vzniku jsou časem oslav a veselí.

Pomlázka

Lidé jí říkají různě, třeba: korbáč, koleda, mrskačka, mrskut, sekačka, pomihod, žíla, šlehačka, metla, švihačka, ale i jinak. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Podle dřívějších zvyklostí ji musel umět uplést každý malý kluk. Muži se v pletení pomlázky předháněli. Pomlázka se tradičně plete z 3,8, 9 anebo 16 prutů. Ty pomlázky, jež byly obzvláště dlouhé (i 4 metry) mohly být upleteny nakonec až z 60 prutů. Velikonoční zvyky předurčovaly, aby se pomlázka pletla na Bílou sobotu, stejně jako se i v ten den měla zdobit velikonoční vajíčka. Bývá ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami.

Mašle na pomlázce

Mašle na pomlázce se také řadí mezi starodávné velikonoční zvyky, jejichž prostřednictvím mohly dát dívky najevo mládencům, zda mají u nich nějakou naději. Když ráno šel mládenec na koledu, měl prázdný karabáč, ten nejlepší koledník v pravé poledne karabáč plný červených pentlí. Barvy mašlí totiž napovídaly, co si o něm dívky myslí.

Červená – láska, náklonost

Modrá – naděje na něco víc

Žlutá – odmítnutí

Zelená – sympatie, obliba

Hody, koleda

Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: "Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”

Jestli dojde dříve na pomlázku nebo koledy záleží na situaci. Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne (nebo druhý den), kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění.

Jiný výklad pomlázky - odvozeno od pomlazení, tj omlazení. Proto muži používají mladé proutí s největším podílem "životní síly" kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Z téhož důvodu ženy dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života. Jinak v Čechách nejsou tradicí hody ale koleda (hody jsou spíše pomístní název), přičemž koleda probíhala v průběhu roku vícekrát, ne jen v období velikonoc a jejím původním smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých. Za toto byli koledníci odměňováni. V průběhu doby se původní smysl vytrácel a vlastně se stala "lepší" formou žebroty chudší části obyvatelstva. Lidé byli rádi, když měli jakékoliv vejce.

 

Velikonoce v jiných zemích

Na všech místech napříč Evropou mají Velikonoce své charakteristické rituály a s nimi spojené tradiční pokrmy. Většinu zemí spojují dva stejné symboly, které během Velikonoc hrají důležitou roli – jehněčí maso, jehož konzumace znamená obětování Ježíše a vejce, které je symbolem nového života a příchodu jara. Neméně důležité jsou i sladké pochoutky v podobě různého pečiva, buchet a koláčů.

Slovensko

“Veselá Veľká Noc!”

Příprava na Velikonoce na Slovensku obvykle začíná ruku v ruce s jarním úklidem a zdobením domácností pučícími větvičkami tzv. bažičkami (kočičky) a barevnými stužkami. Pouze jednou za rok, a to právě na Velikonoce, se peče zakulacený bochánek "paška" (mazanec). Pondělí otevírá prostor pro velikonoční veselí, pro pomlázku, spojenou s koledováním.

Dalším zvykem je polévat děvčata vodou, anebo je házet do potoka či rybníka. Důvodem je předat životodárnou fyzickou i duševní sílu vody milované osobě – děvčeti.

Obdobné polévání vodou praktikují i děvčata na velikonoční úterý. V tento den mohou šlehat chlapce právě děvčata, proto se tomu dni říká Odplatné nebo Odvetné úterý.

Polsko

V rodinách jsou určitým vrcholem velikonoční snídaně. V sobotu přinášejí lidé do kostela šunku, klobásy a různá jídla, která jim kněží posvětí. Večer sa jde na vigílii a hned včas ráno kolem šesté na ranní mši, po níž je procesí. Po něm se lidé scházejí v domech při slavnostních snídaních a navzájem si blahopřejí. Zvyky však nekončí, důležité je i pondělí, kdy se oblévá vodou na památku křtu.

Německo

V Německu mají kořeny moderní tradice o Velikonočním zajíčkovi, který schovává vajíčka a zde také vznikl zvyk zdobit velikonoční strom vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi. V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Tuto tradici proslavila značka Kinder a její vajíčka s překvapením.
Německou neobvyklou tradicí je tzv. Velikonoční oheň. Na jedno místo se svezou Vánoční stromky, ze kterých se udělá velký oheň na znamení očištění se od znaků uplynulé zimy a přípravy na příchod jara. Tento zvyk má původ ve „velikonočním úklidu“, který začínal návštěvou kostela, při níž lidé shromáždili vše, co se hodilo ke spálení. Oheň byl chápán jako symbol očisty.

Jinde se zase dodržuje zvyk velikonočního chození pro vodu. Mladé dívky o půlnoci mlčky chodí k pramenům, aby načerpali vodu, která jim má dodat krásy.
Jednou kraslicí zaplatíte v pondělí během „svátku plovoucích mostů“ za převoz Rýna u skály Loreley. Tento zvyk se traduje od dávných dob, kdy převozníci o Velikonocích dostávali vejce jako dárek od svých pasažérů. Tehdy se pramicím říkalo „plovoucí mosty“. Ve městech St. Goar a St. Goarshausen na protějších březích Rýna, který je tu široký jen 280 metrů, čekají na návštěvníky pestré velikonoční trhy.

Rakousko

“Frohe Ostern!”

O velikonoční noci bývají mnohé svahy kopců ozářeny ohni zvanými Osterfeuer. Hraje se hra s vajíčky, jejímž cílem je co nejvíce rozbít skořápku vajíček protivníků. V rámci Velikonoc se koná i festival, lidé pečou preclíky ve tvaru věnečku. Velikonoční neděle začíná tradičním pátráním dětí po velikonočním čokoládovém vejci, tzv. Eiersuchen.

Maďarsko

Velikonoční pondělí je v Maďarsku známé pod názvem "Ducking Monday" (ducking = potápění nebo lov kachen). Tento název byl odvozen od tradice, kdy byly mladé dívky házeny do rybníků nebo jezírek. Od dívek se očekávalo, že to budou brát sportovně. Navíc jim bylo řečeno, že když toto podstoupí, stanou se z nich lepší manželky. V současné době chlapci stříkají lacinými voňavkami děvčata, které je pak za to musí odměnit mincemi nebo velikonočními vajíčky. Navzájem si pak přejí hodně štěstí. Podobně slaví Velikonoce i v Polsku.

Rusko

Rusové slaví Velikonoce podobně jako jiné církevní svátky jindy, než ostatní Evropané. Vždy se spožděním. Přidržují se totiž starého juliánského kalendáře. Velikonoce jsou, po Vánocích, pro pravoslavné druhým největším svátkem. Po půstu si mohou věřící znovu dopřát jídlo. Podávají se však pouze jídla studené kuchyně, žádné teplé ani ryby. Kostely ve svátky praskají ve švech, přicházejí do nich totiž i nevěřící. Zapalují svíčky u soch svých patronů a odnášejí si domů svěcenou vodu. Hlavním jídlem velikonoční tabule je pak „pascha“, což je zdobené těsto, které se peče do tvaru useknuté pyramidy a má znázorňovat hrob Hospodina. V Rusku se můžeme setkat s tradicí malování vajec. Vejce se malují přírodním způsobem (tedy pomocí cibule, trávy a tak dále), umělé barvy se v podstatě nepoužívají, stejně jako nálepky.

Slovinsko

Ve Slovinsku rolníci často pro štěstí rozmisťují vajíčka kolem svých příbytků. Někteří z nich dokonce přilepují skořápky na strop, aby tak udrželi co nejdál od svých příbytků šváby

Chorvatsko

Stejně jako u nás jsou symbolem Velikonoc v Chorvatsku malované kraslice. Jedním ze zvyků je přiťukávání si vajíčkem. Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Další tradicí je požehnávání jídla. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku. Na Bílou sobotu nosí lidé jídlo do kostelů, aby bylo požehnáno.

Černá Hora

Oslava Velikonoc, kterým se říká Vaskrs (vzkříšení), probíhá během tří dnů - Velkého pátku, Velké soboty a velikonoční neděle. V pátek ani sobotu by se nemělo jíst maso, ale většina Černohorců půst dodržuje pouze v pátek.

V tento den se zároveň malují vajíčka. Většinou se ale nemalují umělými barvami jako u nás, ale vaří se dlouho dobu, přibližně hodinu, s cibulovými plátky, díky nimž získají temně červenou barvu. Někdy se též zdobí natrhanými listy a kvítky, které se k vajíčku přiloží. Vajíčko se následně upevní v síťce a vaří se stejně jako ostatní. Místo, v němž je přiložený list, zůstane neobarvené.

V neděli by prvním jídlem mělo být vařené vejce. Během celého dne se setkávají příbuzní a přátelé a vzájemně se vajíčky obdarovávají. Zároveň, hlavně děti, hrají hru, která spočívá v jejich rozbíjení. Vždy dvě osoby k sobě přikládají stejnou stranou vejce a snaží se rozbít to protivníkovo. Čí praskne dřív, prohrál a musí své vajíčko předat vítězi. Cílem je získat jich co nejvíc.

Bulharsko

Podle tradice se v Bulharsku barví vejce načerveno a peče se velikonoční chléb. Rodiny pak vejce i bochníky posílají svým přátelům nebo příbuzným na znamení úcty. Doručovatel těchto darů dostane něco málo peněz jako poděkovaní. Další tradicí je ťukání vajec o sebe. Lidé mezi sebou ťukají vejci, a komu zůstane nepoškozené vajíčko, ten bude po celý rok šťastný.

Francie

Velikonoce neboli Pâques. Ve Francii se říká, že na Velký pátek všechny zvony odletí do Říma, nesouc s sebou zármutek z Kristova ukřižování. V Římě jsou požehnány a vrací se zpátky se spoustou čokoládových dobrot a vajíček pro děti. Ty je pak v neděli v zahradách sbírají. Na znamení této tradice ve Francii od Velkého pátku do Velikonoční neděle nezvoní kostelní zvony. Rodinnou tradicí je také válení vajíček z mírného svahu. Ty, které „přežijí“, symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky.

Řecko

“Kalo Pascha!”

V Řecku se na Boží hod velikonoční konají venkovní hostiny. Grilované jehněčí, vajíčka, chléb, saláty a koláče. To vše je rozprostřeno na dlouhých stolech, k dispozici pro každého „kdo má chuť“. Po celý tento den u sebe lidé nosí kraslice, a když potkají své známé, tak si s kraslicemi ťuknou a řeknou: "Kristus vstal z mrtvých". V rodinách se slaví a koná se vajíčková bitva, která spočívá v rozbití vajíčka o svého protivníka.

Řekové jí kulatý, placatý bochánek (Christopsomon) na kterém je kříž a na červeno nabarvená vajíčka. Na Bílou sobotu se zdobí kostely a každý chystá posvícení, v neděli pak na řadu přichází radovánky. U nás pečeme na velikonoce beránka, mazance nebo jidáše. Tradičním řeckým velikonočním pokrmem je pečivo z kynutého těsta zvané tsoureki. Různá oblast, různý tvar. Někde ho najdete zapletený do copu, jinde do věnce a někdy má podobu propleteného bochánku. Vždy jej ale zdobí vejce. Dříve to byla vejce červeně obarvená v sušených květech vlčích máků, dnes se barevnosti meze nekladou.

Itálie

Venkovské oslavy jako za časů babiček budou o velikonočním pondělí k vidění v Itálii, kde celé rozvětvené rodiny uspořádají pikniky v přírodě. Bude jim k tomu stačit košík s jídlem, láhev červeného vína chianti a kytara. Statisíce Italů si budou už od rána ucpanými dálnicemi klestit cestu na venkov, aby v přírodě za branami měst ulovili nejlepší místečko. Pláže od města Pesaro až po Palermo jsou tradičně plně obsazeny už od Velkého pátku.
V Itálii se o Velikonocích pěstují zvláštní kulinářské tradice. Velikonoční neděle je ostatně jediný den v roce, kdy Italové místo sladkých croissantů snídají pořádné jídlo. Specialitou sváteční snídaně jsou především tlusté plátky salámu a vermut. Velikonoční zajíčky Italové neznají, zato se v celé zemi pečou sladké dorty „colomba“ ve tvaru holubic. Připravují se z kynutého těsta, kandovaného ovoce, mandlí a cukrové polevy. Tradičním velikonočním jídlem je pečené jehně.

Ačkoliv již na začátku ledna začíná karneval, který se táhne až do Popeleční středy, nejveselejší slavnosti se konají během posledních tří dnů na masopustní úterý, kdy se jedí palačinky. Důležitou součástí karnevalu je nošení masek představujících duchy a čarodějnice. Jedním z největších lákadel je takzvaná smrt karnevalu. v€…Benátkách je slaměné tělo krále karnevalu naplněno výbušnými patronami a o půlnoci je spáleno. Symbolem karnevalu je obtloustlý muž, symbol hodů.

Malta

Na Maltě se v mnoha městech konají procesí se sochami, znázorňující křížovou cestu Ježíše Krista. Muži, jimž obec na Velikonoce svěřila roli vzkříšeného Ježíše, berou svou úlohu tak vážně, že si několik měsíců nestříhají vlasy a neholí se, aby jejich podoba byla co nejpřirozenější.

Španělsko

Španělskou velikonoční tradicí je omilostňování vězňů. Nejdelší trvání má tento zvyk v jihošpanělské Malaze, kde byli vězni poprvé propuštěni v roce 1759. Kvůli moru tehdy bylo v ohrožení tradiční procesí, protože nebyl k dispozici dostatek mužů, schopných nést těžké figury svatých. Místní vězni překonali vězeňské zdi jen proto, aby mohli chybějící muže nahradit, a po skončení procesí se dobrovolně vrátili do svých cel. Z vděčnosti propůjčil král Karel III. městu Malaga privilegium amnestie pro zločince každý rok o Velikonocích.

Ulicemi Španělska tak o Velikonocích procházejí procesí se sochami Ježíše Krista a svatých. Jejich účastníci mají často na hlavách špičaté kapuce, někteří mají na výraz pokání kovové řetězy.

Portugalsko

Velikonoční zvyky a tradice v Portugalsku se poněkud liší od českých, avšak jsou také spojeny s ukřižováním Krista a oslavou nového života. Na mnoha místech se slaví Svatý týden, jehož součástí je páteční ‘procesí svíček’.

K velikonočním pokrmům patří tzv. ‘folar’, což je tradiční Portugalský chléb, který může být jak slaný, tak sladký. Jeho forma, náplň a příprava se liší region od regionu. V severovýchodním Portugalsku se například plní vepřovým masem, šunkou a dvěma druhy tradičních portugalských klobás, zatímco na jihu se připravuje se sladko-skořicovou náplní. V některých regionech se do jeho středu vkládá, jako ozdoba, uvařené vejce ve skořápce, které představuje symbol života. K dalším velikonočním pamlskům patří také piškot ve tvaru koláče či buchty a mandle obalené v čokoládě nebo cukrové polevě.

Nizozemí

V Nizozemsku začíná den před Půstem karneval, který se nazývá "Vastenavond" neboli Postní předvečer. Přípravy začínají už předešlý rok, na jedenáctý den jedenáctého měsíce, kdy se sejde rada jedenácti, aby zorganizovala všechny plány. A proč zrovna číslo 11? „Jedenáctka“ je číslem bláznů a během karnevalu se lidé smí chovat bláznivě jak jen sami chtějí. Tančí se, konají se různé přehlídky a maškarní bály. V každém městě je pak zvolen princ karnevalu, kterému jsou předány klíče od města.

Na Květnou neděli chodí děti v průvodech od farmy k farmě a sbírají vajíčka na velikonoční sporty. Aby tato vajíčka našly, nosí s sebou ozdobenou hůlku jménem "Palmpaas" neboli tzv. velikonoční palmu.

Tato hůlka je připevněna ke kroužku, který je pokryt zimostrázovým dřevem a je nazdobený barevnými papírovými vlajkami, skořápkami, pomeranči, rozinkami, fíky, čokoládovými vajíčky, malými koláčky, figurkami z těsta nebo labutěmi a kohoutky.
Na Boží hod velikonoční se chystá speciální pokrm –"Paasbrood" - sladký chléb s rozinkami a rybízem.
Velikonoční pondělí je dnem, kdy se hrají hry s vajíčky.

Nejmenší děti se snaží najít vajíčka, která jsou schovaná kolem domů a v zahradách. Ti starší se účastní vajíčkové hry, která spočívá v tom, že soutěžící se snaží nakřápnout jeden konec vajíčka protihráče, vajíčkem svým. Vyhrává samozřejmě ten, jehož vajíčko se neroztluče.

Dánsko

V době Velikonoc nic nenasvědčuje tomu, že by do Dánska zavítalo jaro. To ale Dánům vůbec nebrání v tom, aby si domy ozdobili jehňátky, kuřátky a jinou drobotinou a slavili Velikonoce stejně, jako se slaví i v zemích, které jsou již v jarním rozpuku.

Jednou z dánských tradic jsou tzv. škádlivé dopisy. Jsou vystřihované z papíru, na kterých je napsaná říkanka a místo podpisu se píší jen tečky, odpovídající počtu písmen ve jméně pisatele. Pod podpisem se skví: Moje jméno je napsáno tečkami, pozor ať tě nepopíchá. Jde o to, že adresát musí uhádnout, kdo je pisatel. Pokud to uhádne, autor dopisu mu musí dát čokoládové vejce. Jestliže neuhádne, pak je to on, kdo posílá odesilateli vejce.

Do dopisu se vkládá sněženka, jako symbol první květiny v roce. Na Velikonoce vaří pivovary speciální mok, který je silnější, než běžná piva.

Finsko

Finsko je převážně luteránská krajina, proto nemluví o Svatém týdnu, ale o Velikonočním týdnu. Velký pátek nazývají Dlouhý pátek - Pitkaperliantai. Klade sa na něho největší důraz. Pro neděli a pondělí už nemají speciální označení ani zvyklosti. Využívají se spíše na oddych a výlety. Druhá největší církev je pravoslavná, která má také své zvyky. Ve Finsku mají jeden speciální výrobek, který se nazývá mämmi a jí se jen na Velikonoce. Něco takového neznají nikde jinde na světě. Lepenkové krabice, jež úmyslně připomínají košíky z březové kůry, se naplní ovesnou kaší z vody a slazeného žitného sladu a vloží do pícky. Původně to bylo postní jídlo, dnes je v kavárnách a restauracích nazdobeno krémem a cukrem.

Finové toužící po jaru si v€…květinářstvích pořizují do svých příbytků trsy zelené trávy a figurky ptačích mláďat. Děti vyrážejí na koledu. Inspirovány severskými pohádkami, v nichž o Velkém pátku létaly na koštěti čarodějnice, pomalují si tváře a popadnou násady košťat. Domů z koledy se ale nevracejí s vajíčky, nýbrž s cukrovím a drobnými mincemi.

Norsko

Tato severská země je o velikonočních svátcích téměř posedlá, kromě pomlázky, malování vajíček a lyžovačky, také řešením detektivních příběhů. Je již dlouholetou tradicí, že velké televize v období Velikonoc vysílají slavné detektivní příběhy. Nejoblíbenější je (stejně jako u nás) Hercule Poirot od Agathy Christie. Také noviny nebo webové servery vydávají detektivní příběhy a snaží se do jejich řešení zapojit své čtenáře.

Austrálie

Jediným dnem, kdy jsou všechny obchody v Austrálii zavřené, je Velký pátek. V den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.

Mexiko

Velikonoční týden Semana santa je pro Mexičany opravdovým svátkem a po dobu zhruba týdenních oslav většina místních nepracuje. Silně věřící Mexičané se scházejí u…kostelů a ubírají se po stopách Kristových, po setmění zaplavuje ulice směsice domorodců a turistů, kteří se oddávají tradičnímu zvyku pálení Jidáše.

Obrázky a papírové krabice s…bonbony a pamlsky (pinata), které třímají v rukou a které mají symbolizovat Jidáše, se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese záplava sladkostí.

Kanada

Zde oslavují tyto svátky podobně jako Američané – pořádá se Egg hunt a ve školách nebo doma si děti barví velikonoční vajíčka. Na velikonoční pondělí má většina lidí volno a jí velikonoční vajíčka smíchaná s javorovým sirupem. Jednou z největších součástí oslav Velikonoc je zde zimní festival pořádaný v Quebecu.

USA

Vajíčka se zdobí v sobotu večer. Velkým dnem oslav a veselí je velikonoční neděle. Podle pohádky je v noci zajíček schová po zahradě a děti je v neděli ráno hledají. V Americe se na velikonoční pondělí v mnoha rodinách podává šunka s bramborem a zeleninou. Často se také peče jehněčí. V hlavním městě USA, Washington D.C., například soutěží děti mladší než osm let ve hře kutálení vajíček - Egg Rolling. O Velikonočním pondělí mohou přijít do zahrady Bílého domu a pomocí tyčky (cane) před sebou postrkují v trávě vajíčko.

Velká Británie

Také v Anglii patří vajíčka k Velikonocům. Mnoho Angličanů si už ale pravý význam symbolu vajíčka neuvědomuje. Kromě křepelčích vajíček, která jsou v prodeji celý rok, se na trhu během předvelikonočních nákupů objevují i vajíčka krůtí, bažantí a dokonce pštrosí. Nejvíc se ale prodá vajíček čokoládových. V britských domácnostech se během Velikonoc doslova pořádají lovy na vajíčka. Děti po celém bytě hledají čokoládová vajíčka. Díky tomu se v Anglii prodají doslova tuny čokolády.

Jedna velikonoční specialita by se v Anglii našla – tzv. velikonoční kloboučky (Easter Bonnets). Děti tyto kloboučky vyrábějí ve školkách nebo školách a poté se pořádají soutěže o nejlepší klobouček.

Královna na Zelený čtvrtek rozdává speciálně ražené stříbrné mince seniorům jako ocenění jejich práce pro společnost. Počet odměněných se každoročně odvozuje od věku panovnice nebo panovníka. Tradice sahá až do 13.století a královna Alžběta II. Jí dostála po většinu svého panování.

Jak ve Velké Británii, tak v USA se pečou křížové buchty (hot cross buns) z kynutého těsta s hrozinkami s polevou z bílku, cukru a citronové šťávy ve tvaru kříže. Kříž symbolizuje ukřižování Krista. Horké křížové buchty snídají Američané a Britové na Velký pátek.

Irsko

Tradiční jídlo irských Velikonoc je pórková polévka a pečené jehněčí. Celý velikonoční čas je pro Iry časem pro půst a modlitby. Na Boží hod se tančí v ulicích a tanečníci soutěží o koláče. Další tradicí je kutálení vajíček pomocí bambusového kolíku či lžíce. Úkolem soutěžících je dokutálet vejce do cíle v co nejrychlejším čase.

Brazílie

V domácnostech se jí ryby. Na Velký pátek je zakázáno červené maso. Děti dostávají čokoládová vajíčka. Rituálně se bijí, věší a pálí podobizny Jidáše.

Filipíny

Do vesnice San Pedro Cutud se sjíždějí věřící, kteří po vzoru Ježíše Krista nesou kříž a nechají se na něj přibít. Těmto scénám tradičně přihlížejí turisté s fotoaparáty. Ti, kteří se nechávají ukřižovat, tvrdí, že činí pokání, katolická církev ale tento rituál kritizuje.

Existují i země, ve kterých se Velikonoce neslaví. Mezi takové patří třeba Čína.

Zdroj: Agáta Urbanová, Martin Popelka, ww.tretivek.cz, www.horydoly.cz, www.lidovky.cz, www.ontola.cz, www.farocz.org

Zveřejněno: 05.03.2013 –Eva Kottková ; Přečteno 6142 x
Vytisknout